This is my life...

o mně a mých tajnostech

2009

Time is running

Uf. Po dlouhé době zase něco píšu. Ten čas ale letí! Mám pocit, jako by včera byl teprve začátek listopadu, ale oni se už blíží pomalu Vánoce. Nestíhám ani vyrobit dárky! Je to děs. Asi bych si měla pořádně přečíst knihu Zeitmanagement, kterou nám tak horlivě doporučuje Prof. Wald na Management Skills. :)
A co se událo za tento měsíc? Mno, samozřejmě narostlo množství úkolů do školy. Jo, dostáváme úkoly, šílené množství. Je sice pravda, že nás to nutí se tomu věnovat, ale nezbývá moc času....

TAK A TEĎ SEM FAKT NASRANÁ, protože sem tu napsala dlouhej článek o tom jak se máma  nezkopírovala sem to před tím, než jsem to dala uložit a samozřejmě mě za tu dobu psani systém odhlásil a ten text s emi neuložil. Vyskakuju tu tři metry do vzduchu vzteky....!!!!!!!! Sakra, sakra, sakra, fakt nemám náladu ani chuť to tu všechno psát znovu.

Chce se mi vzteky brečet až, protože to bylo fakt dlouhý! Už si ani nepamatuju co všechno sem sem napsala. Jednoduše DOPRDELE! ufff, chjo

No, tak to holt vemu ve zkratce:

Je super, že tak báječně vycházím se spolubydlícíma, často spolu sedíme v kuchyni a tlacháme nebo se navštěvujem v pokojích, je zajímavé, že až teď, když fakt hodně mluvím německy si uvědomuju jak špatně ji pořád ještě ovládám, co se týče ústního projevu. Ale už se pomalu zlepšuju. :)

Konečně jsem už vymyslela, co komu dám k Vánocům, jako již tradičně budou mé dárky aspoň částečně vyrobené, takže se máte na co těšit! :) Příští víkend zůstanu v Drážďanech, a v neděli se na to vrhnu. V sobotu plánuju zajít na Strieselmarkt (vánoční trhy), bude se tam rozdávat obří vánočka. A taky si v bytě uděláme něco na způsob štědrého dne. Na mikuláše si dáme dárky, strávíme společný večer, upečem pizzu a nacpem se cukrovím a perníkem, co upečem během týdne :) Už se těším.

Asi už jsem se tu zmínila, že se učím Rusky. no je to sranda, učit se s Němcema. Je to pro ně prej hodně těžký jazyk. Mně vadí akorát azbuka, ale i na tu si pomalu zvykám, akorát všechno slabikuju jak retard... :) Horší než návrat do první třídy.  hodně jsem přemýšlela o tom, jí t v 5. semestru na vyhlášenou partnerskou školu do Moskvy, ale celá rodina, všichni příbuzní jsou striktně proti, máma na mě dokonce i řvala, že mi neplatí školu a tak drahej nájem na to, abych pak šla do moskvy. Jako by to byl Afgánistan nebo Irák. Hrůza. Mno uvidíme, každopádně pobyt v Rusku je asi jediná možnost jak si zlepšit ruštinu na dostatečnou úroveň. Ale pracovat ani dělat praktikum tam jít nechci. Eště že 5. semestr je ještě trochu vzdálený.... :(

No, jsem unavená a pořád ještě naštvaná, že se to před tím neuložilo. A musím se ještě věnovat matice... Chjo, místo toho abych teď byla v Brně sedím doma a učím se matiku. No to je hrůza. Ale takovej už je holt život, zvykej si děvče!

Slibuju, že se tentokrát ozvu dřív než za měsíc!

Mějte se úžasně. Love youuuu!

Žádné komentáře